Příznivci bývalého prezidenta a lžinenávistníka Václava Klause před dvěma týdny často opakovali, že obžalování prezidenta z velezrady nás zařadí mezi banánové republiky. Absurditu tohoto názoru zesiluje fakt, že šlo zároveň o jejich nejsilnější argument. A přitom běžné fungování právního státu ještě nikdy žádné zemi neuškodilo.
Přesto naše země zařazení mezi banánové republiky neunikla. Podpisem premiéra vstoupila v platnost amnestie, která v civilizovaném světě nemá obdoby. Hrobníkovi z lopaty utekli snad všichni aktéři všelijakých podvodů a zpronevěr divokých devadesátých let. Éry premiéra Klause. Nekriminalizujme to, prohlásil exprezident v posledním rozhovoru České televize. Věděli jsme, že se to rozkrade, počítali jsme s tím, řekl o kupónové privatitaci Jan Stránský. Éra, která už skončila a nyní měla být vyřešena u soudů, tak zůstane navždy otevřeným bolákem naší společnosti. Zastavením trestních stíhání došlo ze strany České republiky k porušení mezinárodních smluv, ve kterých se zavázala bojovat proti praní špinavých peněz či proti obchodu s lidmi. Ano, banánovitost vzkvétá.
Tento neblahý stav měl možnost zvrátit Ústavní soud, který se ovšem nedokázal emancipovat a řekl, že ústavní stížnost na článek 2 nebude přezkoumávat, protože prezident je monarcha, který stojí nad Ústavou. Uvidíme, jak se soudci zachovají v případě žaloby z velezrady. Nyní se občanské iniciativy pustily do premiéra Nečase. Bylo podáno trestní oznámení a do bot byly zavedeny Cimrmanovy proslulé gumové hadičky. Proč až teď? Odpověď je jednoduchá - prioritou bylo vyřešení odpovědnosti prezidenta Klause, jehož mandát končil 7. března. Dále je třeba zdůraznit, že některé informace, na kterých stojí trestní oznámení petičního výboru Klausovy velezrady, nebyly dříve dostupné a musely být z Úřadu vlády páčeny i pirátským místopředsedou Jakubem Michálkem pomocí slavné "stošestky", tedy zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nečasova nervozita je na místě. Úřad vlády nemá o amnestii žádnou písemnou dokumentaci, což je nepříjemným prohřeškem proti zákonu o archivnictví a spisové službě. Tedy proti zákonu, který má zajišťovat dohledatelnost státních písemností. Zdá se tedy, že amnestie byla podepsána někde na ulici na Jaklových zádech. Dokonce není jasné, zda byla amnestie skutečně kontrasignována premiérem před jejím veřejným vyhlášením, což by její platnost mohlo velmi zpochybnit. Můžeme jen hádat, co se mezi prezidentem a premiérem 1. ledna stalo, všimněme si ale, že se Petr Nečas od té doby Klausovi vyhýbal jako čert kříži. Dokonce nedorazil ani na rozlučkovou party s jazzovým koncertem. Dalším mezivýsledkem je tedy trestní oznámení mířící na Nečase kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby neb maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Analyzoval premiér vůbec dopady svého rozhodnutí na společnost a pověst České republiky?
A co na to premiér? Trestní oznámení zlehčuje a o amnestii mlčí, protože byla připravována v režimu tajné. Což je zvláštní, protože za jednoho z autorů amnestie se prohlásil Ladislav Jakl, který jakožto kandidát tajné spolupráce StB prověrku na tajné nemá.
Žádné komentáře:
Okomentovat