Málokdy býváme svědky historických událostí, nebo alespoň momentů. Dnešní den byl ale jiný, slavnostní. Prezident České republiky, dva dny obžalovaný Senátem z velezrady, si vyměnil nejvyšší státní vyznamenání s prezidentem Slovenské republiky, o jehož obžalobě národní parlament teprve jedná. (Zastřelení člověka se mu nepodařilo prokázat.) Jako kluci, co si mění skleněnky. Ten úžasný pocit všeobjímající trapnosti byl až hmatatelný. Trapnost mám rád. Trapnost je vždycky pravdivá. Trapnost nemůžete pančovat, buď je, nebo není. Dnešek ukázal, že na poli trapnosti dokáží naše dva malé národy ve středu Evropy skutečně hodně. Dnešním pohledem musíme všichni uznat, že rozdělení Československa bylo správným krokem, neboť efektivně zdvojnásobilo počet prezidentů, kteří si navzájem mohou předat nejvyšší vyznamenání svých domovin. Přestože to vlastně nechtěli udělat, aby si z nich někdo nedělal legraci. Na tuto úroveň trapnosti můžeme být právem hrdí, takhle vysoko se spousta (i větších) národů nikdy nedostane.
Žádné komentáře:
Okomentovat