Za blbost se platí

   Klára Samková, neúspěšná kandidátka na prezidentu ČR, která nedokázala sehnat padesát tisíc ani falešných podpisů, se rozhodla roztáčet kola hejtu na maximální otáčky. Jak se píše v článku, zřídila si účet u Spořky a chudák platí (u Spořky zcela nečekaně, že...) nehorázné peníze za příchozí platbu, čehož, stejně jako v případě Jana Fischera, využili vandalové a začali posílat haléřové částky. Vzhledem k tomu, že začala hrozit trestním oznámením, cítil jsem svoji občanskou povinnost a rozhodl jsem se také přispět na její prošvihnutou kampaň. Vyhledal jsem číslo účtu. K vidění zde. Sice mě zarazilo, že za "zcela transparentní účet" paní Klára pokládá, když na vyžádání pošle výpis, ale co už. No vlastně ho pošle, jenom lidem, kteří přispěli. Transparence až na půdu, jak je ostatně u TOPky zvykem.

Každý, kdo přispěje na kampaň Kláry Samkové byť sebemenší částkou, má bez výjimky právo nahlédnout do výpisu, bude mu zaslán v nezměnitelném PDF formátu e-mailem nebo vytištěný poštou. Každý dárce si může zkontrolovat, jak se s těmito finančními prostředky hospodaří.
Číslo účtu: 2400326965/2010

   Při zasílání mého skromného příspěvku na blbost jsem si všimnul, že účet není u Spořky, ale u Fio. I nelenil jsem a dle pirátského vzoru jsem zkusil stránku transparentního účtu. Světe div se, účet funguje. Mnoho se na něm neudálo, zkoumám, čím by to mohlo být a hned je vidět, že byl založen teprve 6. listopadu, zatímco aktualita na stránkách paní Kláry je z 25. srpna. Well done, Kláro. Takže zvažování trestních oznámení za vlastní blbost, otevřené lži na stránkách... Abychom se na ten nový transparentní účet podívali, nemusíme už posílat nic. A ten slogan: CHCI MÍT DESET MILIONŮ KLIENTŮ, OBČANŮ ČESKÉ REPUBLIKY

   Ano, pochopili jsme. Krom toho, že lžete, ještě nás chcete pořádně podojit.

19.11.2012 EDIT: Teď mě napadlo, že pěknou ukázkou amatérismu je i skutečnost, že paní Klára na svých stránkách sice zveřejnila číslo účtu, ale nijak případné dárce neinformuje o jejich povinnosti uvést jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště, resp. IČO u právnických osob (dle zákona  275/2012 Sb.). Otázkou tedy je, nakolik myslela paní Klára svoji kandidaturu vážně.

23.11.2012: Jak se zdá, Klára lže opravdu ve velkém. Zatímco na stránkách klaranahrad.cz si vylévala srdíčko, jak chce být prezidentkou, v novém rozhovoru otevřeně přiznává, že svým příznivcům tahala peníze z kapes jen kvůli tomu, aby si mohla stěžovat u Ústavního soudu. Attention whoring hard.

Putování za sýrovou vůní

aneb Pár krátkých postřehů z gurmánského víkendu ve Štrasburku

   Stooktanový benzín OMV Maxxmotion je dobro. Do TSI nic lepšího neexistuje.

   Přes veškerá varování pivo Meteor nedostálo svému názvu, byť znalci hovoří o následcích s posvátnou hrůzou. 

   Matně si vzpomínám, že v Paříži jsem byl vyděšený z francouzského stylu řízení. Rozhodně jsem tehdy odmítnul, že bych ve Francii někdy řídil. Poink, řídím. Dopravní značení šílené, řidiči též. Vlastně všichni se na silnici (cyklisté i na chodníku) chovají jako nesvéprávní magoři. Přesto jsme neviděli žádnou nehodu, nechápu.
   Ubrus v hospodě neuvidíte, používá se papírové prostírání, které vám obsluha přinese po objednání jídla. Je to trochu divné. Ne ovšem tak divné jako placení. Obsluha přinese účet a rozpočítejte si to sami. Ve srovnání s tím, že se očekává, že hosta usadí ke stolu obsluha, se dá říct snad jen, že je to takové francouzské.

   Typický Alsasan je hrdý Francouz. Proto mají uprostřed tohoto zjevně německého města malebnou čtvrť Petite France, malou Francii. Pojmenovaní pochází z krásného výrazu pro syfilidu, která se zde léčila, v němčině šlo o Franzosenkrankheit - francouzskou nemoc. Moje komentáře, že jako celek vypadá Štrasburk jako Petite Allemagne, nevyvolaly u kolemjdoucích žádné nadšení, přestože nemůže být pochyb o identitě celého Bundeslandu Elsass. Štrasburské čtvrti jako Schiltigheim, Hoenheim (francouzsky vyslovovaný jako "eném"), pivovar Fischer... Názvy ulic i v němčině alsaštině. Místní speciality ze zelí a uzeného. Zelí se jmenuje choucroute, jedna verze tvrdí, že jde o složeninu francouzského chou a německého kraut, tedy zelízelí. Druhá verze mluví o zkomolení alsaského výrazu Sürkrüt nepřekvapivě odkazujícího na německý Sauerkraut. Buď jak buď, ochutnali jsme. Zelí se dusí s alsaským ryzlinkem,  jalovcem, černým pepřem a hřebíčkem do měkka. Pro zmatení nepřítele označuje slovo choucroute i celý pokrm ze zelí choucroute, uzeného masa, klobás a brambor. Vše by se mělo připravovat dohromady, čímž jídlo připomíná polský bigos, nicméně v naše verze v minipivovaru Au Brasseur měla všechny komponenty připraveny zvlášť. Lahodná záležitost. Ještě zajímavější bylo uzené koleno jarret au munster, podávané s obligátním zelím, nádherně smradlavou omáčkou ze sýru Munster a "francouzskými" bramborami (zapečené s uzeným). V rámci vzdělávání jsme k objednání této speciality přesvědčili paní trinitrofenolovou, která a) nejí koleno a b) nejí munster. Předsudky padly okamžitě, koleno i munster paní trinitrofenolová zjevně jí. Místní, překvapivě suchý weissbier pochoutky dobře doplňoval. 

   Dalšími typicky francouzskými specialitami jsou Knopfle a Baeckeoffe... Knopfle vypadaly vpodstatě jako halušky se slaninou a zelím, Baeckeoffe si bohužel nikdo nedal, to jsme zanedbali, takže příště. Jako dezert mousse au chocolat, se vší brutalitou použité čokolády.

   (Jasně, nějaké památky jsme taky viděli, katedrála Notre-Dame atp., ale to jídlo...)

   Při další návštěvě u brazéra jsme se dočkali i další speciality - tarte flambée aka Flammkuchen, což je slaný koláč s crème fraîche, slaninou a cibulí. Taková alsaská pizza. V různých obměnách s kozím sýrem nebo munstrem též naprosto vynikající záležitost. Poslední obžerství jsem si dopřál trochu neklasicky v irské hospodě. Skloubením běžného barového jídla s francouzským gurmánským etalonem vznikl nekompromisní burger s foie gras.  Nákup domů byl též celkem předvídatelný, víno, sýry, paštiky a... choucroute. Tři plechovky, doufám, že bude chutnat jako tenkját.

P.S. Auto už jsme vyvětrali. Příště budeme chytřejší a na sýry vezmeme nějaké hermeticky uzavíratelné krabice.

Umění zaskočit

   Čeští řidiči jsou neuvěřitelní. Opět je zaskočil sníh. No co, tak trochu sněží, to přejedu na letních, ne? V pohodě, v pohodě, pořád dobrý, teď sněží trochu víc, dobrý, NOTYKRÁVOVOLE, CENŤÁK SNĚHU NA DÁLNICI!!! Teď jako pojedu tak sedumdesát max, poněvač mám problém udržet to v pruhu, ty vole. No do hajzlu, eště ta mlha do toho, haha, támdleten si uplně vylágruje baterku, svítí jak vánoční stromeček, přitom je upa v pohůdce svítit jenon parkovačkama, dyť mě viděj. Co je todle za vohnouta, že jsem ho vůbec neviděl, čuráku, si rozsviť, ne vole s kloboukem! Tady to stojí? Ten kopec klouže, dyť to nejde vyjet! Kde sou ňáký silničáři??? Sou zas překvapený, že sněží.

   Čeští novináři jsou neuvěřitelní. Doufám, že si všimnou i dalších skandálních výroků...

Pomazánkový losos

   Tak nám EU zakázala pomazánkové máslo. Je mi to celkem fuka, narozdíl od rumu. Nicméně bude třeba tasit drápy a pustit se do matoucích označení i jinde. Krásným příklad, který dokáže zmást leckterého přiměřeně ostříleného našince je německý výraz Seelachs. Dokonce i v Ano, šéfe to měli špatně. Což v jejich případě znamenalo, že a) hospodský vypadal jako ještě o trochu větší kurva, než ve skutečnosti byl, a b) německá rodina s postiženým členem vypadala jako vymaštění dementi, když nedokážou poznat objednaného lososa od pangase. 

   Problém je, že samotné slovo Lachs znamená losos, zatímco Seelachs označuje tresku, která nemá s lososem nic společného. Máslo a pomazánkové máslo. Dokonalá analogie. Matení funguje spolehlivě, nachytala se Prima, nachytal jsem se před dvěma lety taky.  Myslel jsem, že dostanu obalovaného lososa, dostal jsem tresku. Neměla by s tím Evropská komise něco dělat?

   EDIT: Další adepti: sea cow, hot dog, mořský vlk, slovenská kapusta, morčacie mäso nebo burákové máslo...

Volby pohledem latentního Piráta

   Moje sympatie k Pirátům jsou zřejmé, zatím si ovšem vystačím jako tzv. registrovaný příznivec. Že se označuji za Piráta, mi nikdo ze strany nevytýká, neb Pirátem se člověk nestává, Pirátem se rodí. Občas vypomůžu s překladem nebo s něčím jiným a neustále na pirátském fóru zkoumám stranu a straníky, abych se mohl zodpovědně rozhodout zda vstoupit. První překážka byla samozřejmě v mojí hlavě, politika je špína a slušnej člověk se v ní neudrží, říkávalo se u nás. Nemohl jsem se srovnat s představou, že existují "normální lidé" - straníci. Po pár měsících už můžu říct, že alespoň u Pirátů ano. A asi budou i v jiných stranách. V jiných stranách ovšem nejsou slyšet. Je pěkné, že se najde někdo, kdo si usmyslí, že třeba jeho oblíbenou ODS je třeba obrodit, že je třeba se do toho vložit, převzít společenskou zodpovědnost a vstoupí do zkorumpované strany s upřímnou snahou o její očištění a záchranu. Budou ovšem takoví lidé přes hlavouny slyšet? Uvidí někdo ty slušné?

   Piráti na to jdou jinak. Výchozí situace je též zcela jiná. Všude je spousta práce, které se někdo musí chopit. Lidí je málo a práce se stíhá horko těžko. Každý nový aktivní člen či dobrovolník může svým malým příspěvkem znamenat velkou pomoc. A v prostředí internetového fóra má každý šanci prosadit se v diskusi o provozu nebo o směřování strany. Text na monitoru ovšem nemůže nahradit lidský kontakt. Tohle všechno Piráti před letošními volbami pochopili a využili ve svůj prospěch. V krajských volbách získali celkově 57 805 hlasů. Ve sněmovních volbách v roce 2010 to bylo 37531 (odečteny výsledky Prahy). Celkové náklady na kampaň se pohybují v řádech desítek tisíc, podrobnosti lze dohledat na transparentním účtu. Jeden hlas stál Piráty méně než dvě koruny. Nechci se vás, pánové, dotknout, ale kdo z vás to má?

   Část nákladů samozřejmě vidět není, neprošly transparentním účtem. Skandál? Určitě ne. Dobrovolnickou práci a benzín projetý během kampaně za soukromé peníze členů v konečném vyúčtování neuvidíme. Uvidíme jen nadšení a zápal pro ideály. Osobní kontakt (nejen při plakátovacích akcích) zafungoval skvěle. Lidé pochopili, že tihle blázni opravdu věří v to, co dělají, když do toho dávají svůj čas a svoji energii. Nejsou to tváře z billboardů, jsou lidé z masa a kostí. Tahle síla se nedá koupit za peníze. Je cítit ve vzduchu, můžete ji nasát a představit si, co se dá udělat, když se místo dvou set sejde takových lidí tisíc, tři tisíce... Dá se to změnit, uvěřte tomu a choďte k volbám dál. Už nemusíte vybírat podle předem nesplněných slibů, můžete volit lidi, které znáte a kterým věříte. Své sousedy, své kamarády, své příbuzné.

   Že bych tu přihlášku měl konečně vyplnit?

Jak nachytat švestky na švestkách

   Zdroj: internet

   Co jsem chtěl napsat: zhruba skoro přesně tohle

---

   Proč jsem to nenapsal: vše podstatné bylo řečeno a jakožto neprávník bych určitě něco vynechal. A trvalo by mi to hrozně dlouho. A dneska jsem vařil houbovou omáčku.

   Můj zaručeně originální komentář: kdy jste naposled viděli měšťáky dělat něco užitečného?