Jakoby nestačilo, že zákon o přímé volbě prezidenta byl odhlasován jako bastard zastupitelské demokracie, stavící na roveň dvacet poslanců, deset senátorů a padesát tisíc občanů druhé kategorie, musíme ještě snášet všechny bizarnosti volební kampaně, okořeněné jakýmsi předkolem - sběrem podpisů na petiční archy potenciálních kandidátů.
Právě s počítáním petičních hlasů souvisí doteď nejzajímavější výstupy. Několik kandidátů bylo vyřazeno kvůli nízkému počtu platných hlasů. Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych obhajuje neobhajitelnou metodu sčítání podílů z kontrolovaných vzorků. Vzorek moči A tenisty R.Š. obviněného z dopingu obsahoval 60% nepovoleného množství nepovolené látky, vzorek B obsahoval 55% tohoto množství. Sečtením obou čísel jsme dospěli k tomu, že hráč měl v moči 115% nepovoleného množství, a tudíž dopoval. Klára "Nahrad" Samková shromažďovala podpisy a peníze příznivců pouze pro srandu králíkům, jejím cílem bylo údajně podání ústavní stížnosti. (Mimochodem údaje z "transparentního účtu" mi stále nebyly poskytnuty.) Kubice obhajuje Henycha. Mezi lidem kolují hořké vtipy, díky kterým začali teorii procent jen tak mimochodem chápat i předškoláci. Boris Šťastný volá po zrušení přímé volby.
Je to všechno opravdu jen náhoda? Nebo se dá spor o přepočet podpisů (interpretovaný na jedné straně jako spor o výklad zákona, na straně druhé jako absolutní neschopnost) vidět jako pimprlové divadlo s rolemi předem danými i postavami improvizujícími v roli užitečných idiotů? Zatímco hodní zastupitelé se nám více či méně nápadně snaží naznačit, že by bylo lepší udělat to postaru, že nás zachrání Parlament nějakým vkusným politickým handlem.
Žádné komentáře:
Okomentovat