Kam dál, Piráti? A jak?

   Já vím, že naši voliči chtějí slyšel tiskové zprávy o ženě stíhané kvůli masce Anonymous. Ale bylo by fajn, kdyby RP a MO začalo vydávat taky stanoviska k současnému dění. Třeba zákon o financování politických stran si o to říkal dost hlasitě. A komentář k odvolání Hermana, to už bych chtěl moc.

    Takže jak dál? Dokud budou všichni dobrovolničit, nelze jim nic vyčítat. Plnohodnotná partaj z Pirátů může být, až se profesionalizuje. Sice to možná už nebudou Piráti, ale taky se vyjádří ke každému prdu jako Zelení. Stojíme na rozcestí, buďto nastane přerod v "normální" stranu, nebo se na to vykašleme a budeme to dělat jako neziskovku s tématem svobodného internetu. 

    Ona ta "normální" strana se zdá nevyhnutelná. Bez šíře témat nebude šíře voličů. Bez rychlé reakce vedení, nebude čitelnost. S rychlou reakcí vedení se ztrácí důraz na názor členů. Pokud existuje cesta mezi, bude trnitá. Nevím, jestli jsme si na to vybrali správné načasování, nebo si načasování prostě vybralo čas rok a půl před volbami. Teď jsem se dostal do úzkých, protože původně jsem chtěl napsat jako status jen první odstavec, ale, znám svou plyšovostí, nechtěl jsem nikomu křivdit. Teď nevím, jak se z toho vylhat dál. Asi jsem chtěl říct, že politická strana brousící si zuba na křesla opravdu nemůže fungovat stejně, jako když měla třicet členů, kteří se znali. Politická strana si z definice musí brousit zuby na křesla, jinak by byla nesmyslná. IMHO jedinou šancí je podvolit se tomu přerodu v "normální" stranu, ale snažit se zuby nehty o zachování co největšího podílu pirátských postupů. Ale když jsme rozděleni v otázce vulgarismů, jak se máme shodnout na důležitých principech?

Nečistá hra agentury Dilia

   Sdružení Dilia, kolektivní správce a vymahač kopírovacího monopolu, se pokouší o nepřátelské převzetí domény xtrance.info, na jejíž adrese již několik let sídlí ebooková "knihovna".

   Server xtrance je oblíbeným místem českých a slovenských digitálních knihomolů, kteří si zde mohou najít kdejakou e-knihu. Funguje vlastně jako katalog v knihovně, podle jména autora či publikace vám ukáže, kde knihu najít - žádné knihy neobsahuje. Nepřehlédnutelná je informační hodnota serveru, který je vlastně malou knižní wikipedií - o autorech i knihách se zde často dozvíte více informací, než kde jinde. Datábaze obsahuje i záznamy o knihách, které nejsou dostupné online. Velmi zajímavý, snad až ojedinělý, je přístup komunity ke kopírovacímu monopolu. S několika vydavateli uzavřeli lidé z xtrance dohodu o hájení nových knih. Nově vydaná kniha je na serveru "hájena", což znamená, že po určitou dobu od jejího vydání není digitalizována a xtrance neodkazuje na kopii pro vlastní potřebu. Pokud lze knihu zakoupit jako ebook, xtrance místo bezplatné digitální kopie odkazuje na eshopy. Jde o pozoruhodný příklad soužití komerční a pirátské distribuce. (Z hlediska Pirátské strany jde vlastně o velmi přesný model efektů významného omezení doby kopírovacího monopolu, což je jedním z programových cílů Pirátů.)

   Vzhledem k tomu, že odkaz není zločin, byla všechna trestní oznámení na xtrance policií moudře odložena a nesmiřitelné Dilii zbyly už jen oči pro pláč a údery pod pás. Po 27 měsících existence serveru Xtrance si Dilia přihlašuje na Úřadu průmyslového vlastnictví ochrannou známku "xtrance". O dalších 11 měsíců později podává stížnost k arbitrovi (soubor v .pdf), ve které požaduje převedení domény xtrance.info, protože, volně cituji, na doméně dochází k nelegální činnosti, která byla vyšetřována a odložena, takže vlastně ani moc nelegální nebude, ale Dilia na té doméně již dlouho plánovala prodávat knihy. A nenapadla ji lepší značka než Xtrance, při jejímž vyslovení asi podle Srstky každému člověku naskočí automaticky knihy... Takže nejlepší by bylo začít prodávat knihy na stránce xtrance.info, o které tvrdím, že je proslulá kriminální činností. Dilia logic.

   Účel nesmyslné stížnosti plné lživých a zavádějících informací je nejasný. Samotný provoz webu nebude schopna omezit za žádných okolností. Pokud by náhodou došlo na nejhorší a doména by byl ztracena, bude i těm nejpomalejším uživatelům trvat maximálně pár týdnů, než si všimnou a najdou novou adresu. Dovolím si spekulovat, že pravým cílem je právě gentlemanská dohoda o hájení nových knih, která leží Dilii v žaludku. Ta totiž ukazuje, že koexistence prodeje a sdílení knih je nejen možná, ale dokonce pro všechny přínosná. Takovou informaci je však potřeba zašlapat do země, protože je nebezpečná. Prostředkem má zjevně být rozhněvání ebookové komunity - horké hlavy už mluví o tom, že nejlepší by bylo shodit dohodu o hájení ze stolu, přesunout se na warforum a sdílet hlava nehlava cokoliv, bez odkazů na koupi, pochopitelně. Na to říkám: vydržte být ti slušní, ebookáři!

autor fotografie: cogdog 

psáno pro Pirátské noviny

Banánová republika

   Příznivci bývalého prezidenta a lžinenávistníka Václava Klause před dvěma týdny často opakovali, že obžalování prezidenta z velezrady nás zařadí mezi banánové republiky. Absurditu tohoto názoru zesiluje fakt, že šlo zároveň o jejich nejsilnější argument. A přitom běžné fungování právního státu ještě nikdy žádné zemi neuškodilo. 

   Přesto naše země zařazení mezi banánové republiky neunikla. Podpisem premiéra vstoupila v platnost amnestie, která v civilizovaném světě nemá obdoby. Hrobníkovi z lopaty utekli snad všichni aktéři všelijakých podvodů a zpronevěr divokých devadesátých let. Éry premiéra Klause. Nekriminalizujme to, prohlásil exprezident v posledním rozhovoru České televize. Věděli jsme, že se to rozkrade, počítali jsme s tím, řekl o kupónové privatitaci Jan Stránský. Éra, která už skončila a nyní měla být vyřešena u soudů, tak zůstane navždy otevřeným bolákem naší společnosti. Zastavením trestních stíhání došlo ze strany České republiky k porušení mezinárodních smluv, ve kterých se zavázala bojovat proti praní špinavých peněz či proti obchodu s lidmi. Ano, banánovitost vzkvétá.

   Tento neblahý stav měl možnost zvrátit Ústavní soud, který se ovšem nedokázal emancipovat a řekl, že ústavní stížnost na článek 2 nebude přezkoumávat, protože prezident je monarcha, který stojí nad Ústavou. Uvidíme, jak se soudci zachovají v případě žaloby z velezrady. Nyní se občanské iniciativy pustily do premiéra Nečase. Bylo podáno trestní oznámení a do bot byly zavedeny Cimrmanovy proslulé gumové hadičky. Proč až teď? Odpověď je jednoduchá - prioritou bylo vyřešení odpovědnosti prezidenta Klause, jehož mandát končil 7. března. Dále je třeba zdůraznit, že některé informace, na kterých stojí trestní oznámení petičního výboru Klausovy velezrady, nebyly dříve dostupné a musely být z Úřadu vlády páčeny i pirátským místopředsedou Jakubem Michálkem pomocí slavné "stošestky", tedy zákona o svobodném přístupu k informacím.

   Nečasova nervozita je na místě. Úřad vlády nemá o amnestii žádnou písemnou dokumentaci, což je nepříjemným prohřeškem proti zákonu o archivnictví a spisové službě. Tedy proti zákonu, který má zajišťovat dohledatelnost státních písemností. Zdá se tedy, že amnestie byla podepsána někde na ulici na Jaklových zádech. Dokonce není jasné, zda byla amnestie skutečně kontrasignována premiérem před jejím veřejným vyhlášením, což by její platnost mohlo velmi zpochybnit. Můžeme jen hádat, co se mezi prezidentem a premiérem 1. ledna stalo, všimněme si ale, že se Petr Nečas od té doby Klausovi vyhýbal jako čert kříži. Dokonce nedorazil ani na rozlučkovou party s jazzovým koncertem. Dalším mezivýsledkem je tedy trestní oznámení mířící na Nečase kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby neb maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Analyzoval premiér vůbec dopady svého rozhodnutí na společnost a pověst České republiky?

   A co na to premiér? Trestní oznámení zlehčuje a o amnestii mlčí, protože byla připravována v režimu tajné. Což je zvláštní, protože za jednoho z autorů amnestie se prohlásil Ladislav Jakl, který jakožto kandidát tajné spolupráce StB prověrku na tajné nemá. 

Jen tak si trochu kopnout

   Jiří Paroubek, bývalý premiér, parní válec a politik, se zastal nového pana presidenta proti zlým pravdoláskařským petentům, kteří se do Zemana s gustem pustili kvůli jeho výrokům o médiích. Jakoby ani nevěděli, že, slovy bývalého presidenta, konečně zvítězila pravda a láska. Neopomněl též zlovolnou roli médií, jejichž nekalé praktiky nemilosrdně odhalil:

"Ano, svoboda projevu a také svoboda informací neplatí jen pro petenty. Platí také např. pro úspěšnou demonstraci strany LEV 21 za odstoupení ministra Schwarzenberga z minulého týdne, pečlivě ignorovanou českými médii včetně těch veřejnoprávních."

   Dlužno dodat, že demonstrace byla natolik úspěšná, že o ní zavile mlčí i stranický web LEV21, přestože se dle facebookové události zúčastnilo až 14 lidí. Ne, zaprodaná média dala přednost informování o Odkvétání Václava Klause. Vrchní narcis byl vedle sochy TGM nejprve podarován propiskami a narcisy, poté dekorován vyznamenáním za zásluhy o občanskou společnost, kterou bez vynaložení zjevné námahy sjednotil (což se nepovedlo ani Václavu Havlovi) a nakonec byla Morana s maskou Václava Klause vynesena, tedy po zapálení vrhnuta do řeky. Této radostné události se dle médií zúčastnilo pouhých 300 osob. Dle Policie ČR asi 1000. Což nijak neomlouvá viditelnou neschopnost vytvořit z "úspěšné" demonstrace Levice 21. století jakýkoliv výstup. Hrob pro politickou kariéru Jiřího Paroubka je vykopán.

   Při Zemanovi na Hradě a kurzu ČSSD potvrzenému na víkendovém sjezdu se může zdát Odcházení Jiřího "Tonfy" Paroubka slabou útěchou. Ale musíme se umět radovat i z maličkostí.

My vám ty medaile přivezeme!

   Málokdy býváme svědky historických událostí, nebo alespoň momentů. Dnešní den byl ale jiný, slavnostní. Prezident České republiky, dva dny obžalovaný Senátem z velezrady, si vyměnil nejvyšší státní vyznamenání s prezidentem Slovenské republiky, o jehož obžalobě národní parlament teprve jedná. (Zastřelení člověka se mu nepodařilo prokázat.) Jako kluci, co si mění skleněnky. Ten úžasný pocit všeobjímající trapnosti byl až hmatatelný. Trapnost mám rád. Trapnost je vždycky pravdivá. Trapnost nemůžete pančovat, buď je, nebo není. Dnešek ukázal, že na poli trapnosti dokáží naše dva malé národy ve středu Evropy skutečně hodně. Dnešním pohledem musíme všichni uznat, že rozdělení Československa bylo správným krokem, neboť efektivně zdvojnásobilo počet prezidentů, kteří si navzájem mohou předat nejvyšší vyznamenání svých domovin. Přestože to vlastně nechtěli udělat, aby si z nich někdo nedělal legraci. Na tuto úroveň trapnosti můžeme být právem hrdí, takhle vysoko se spousta (i větších) národů nikdy nedostane.

Je třeba obžalovat Klause z velezrady?

§96 zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. říká:

Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

   Tato úprava platí do 7. března 2013, poté vejde v platnost poslední část ústavního zákona č. 71/2012 Sb., která mj. ztěžuje samotné podání žaloby na prezidenta pro velezradu. (Doteď je třeba prostá většina přítomných senátorů, od 8. března bude třeba tří pětin přítomných senátorů a tří pětin všech poslanců Poslanecké sněmovny.)

   Pojďme se tedy podívat v jaké šíři sabotuje prezident Klaus demokratický řád. Poslední kapkou je samozřejmě zastavení trestních stíhání článkem II novoroční amnestie. Prezident není hloupý a myslí dopředu. Jistě předvídal, že může dojít k pokusu napadnout abolici u Ústavního soudu. Co, když si spočítal, že Ústavní soud nebude chtít o takové stížnosti rozhodovat, pokud bude zahlcen jinými případy? Byla jeho nečinnost při jmenování ústavních soudců, případně navrhování nevhodných, neprůchodných osob dlouhodobou přípravou na "aminu"? Neobsazenost Ústavního soudu byla velkým problémem již před rokem. A aby si hlava státu ušetřila i mrzení s žalobou pro velezradu, naplánovala amnestii na úplný konec mandátu, aby na přípravu případné žaloby bylo co nejméně času. Je otázka, zda by bylo možné žalovat Klause po vypršení jeho funkčního období, nicméně výše zmíněný nový ústavní zákon by takovou žalobu stejně fakticky znemožnil.

   Zároveň je třeba připomenout, kterak Klaus nechce podepsat tzv. Euroval, přestože již v minulosti Ústavní soud v odůvodnění rozsudku ve věci Lisabonské smlouvy uvedl, že je povinností prezidenta republiky bez zbytečného odkladu schválenou smlouvu ratifikovat. Přesto se nechal slyšet, že nepodepíše. Stojí snad prezident někde mimo právní stát? Zdá se, že ano.

   Posledním majstrštykem byla samozřejmě amnestie, která budí dojem, že byla jen přílepkem článku II, který osvobodil velké tuneláře našich dějin. 

Čl. II

Zastavení trestního stíhání

Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

   Trest odnětí svobody na deset let. To je docela dost, vlastně se sem vejdou i ty největší hospodářské a majetkové trestné činy. Nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman sdělil, že se amnestie týká 18 velkých kauz, které dozorují vrchní státní zastupitelství v Praze a v Olomouci a v nichž jsou mnohamiliardové škody. Jak uvedl nejvyšší státní zástupce „U jednotlivých kauz se škoda pohybuje od 300 milionů do 1,75 miliardy korun. U některých kauz je poškozený pouze jeden, někdy jsou jich tisíce". Podle nejvyššího státního zástupce by celkem mohlo být kvůli amnestii zastaveno 100 až 150 trestních řízení.

Příklady některých největších kauz, na které se vztahuje čl. II amnestie:

• Zmanipulované konkurzy soudce Jiřího Berky a spol. (poškozených 10 firem, škoda přes čtvrt miliardy Kč, v kauze je zablokovaný majetek ve výši desítek mil. Kč, který se po zastavení stíhání bude muset pachatelům vrátit)
• Kauza H-Systém (amnestie se vztahuje na 3 manažery, kteří již byli pravomocně odsouzeni za podvod na tisíci klientech, škoda 1 mld. Kč, Nejvyšší soud nařídil v prosinci 2012, že mají dostat přísnější tresty a po amnestii jsou nevinní)
• Kauza šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského (poškozená Komerční banky, škoda 1,4 mld. Kč)
• Kauza Union Banka (75 tisíc poškozených, škoda přes 17 mld. Kč)
• Kauza podvodů společnosti Progres Invest (36 tisíc poškozených, škoda přes půl miliardy Kč)
• Kauza Český dům (poškozený stát, škoda 26 mil. Kč)
• Kauza úvěrů Komerční banky (škoda 1,5 mld. Kč)
• Kauza investičního fondu Trend a Mercia (desítky tisíc poškozených, škoda 1,4 mld. Kč, amnestie se vztahuje i na uprchlého obžalovaného Vlastníka, který se náhodně vrátil 14 dnů přes vyhlášením amnestie po 8 letech skrývání v zahraničí)
• Kauza KTP Quantum (28 tisíc poškozených, škoda 1,35 mld. Kč)
• Kauza miliardového krácení daní v rámci obchodů s pohonnými hmotami společností Bena a Tukový průmysl (poškozena státní firma Čepro, škoda 2,6 mld. Kč)
• Kauza Agroplast (manažeři stíhaní za nelegální obchodování se zbraněmi)
• Kauza Skloexport (škoda přes půl miliardy korun)
• Kauza vytunelované chomutovské společnosti VT Dioss (amnestován i známý VK Petr Lukeš, který byl i sponzorem ODS, škoda 4,6 mld. Kč)  

   Hradní argumentace délkou trestního stíhání je pobuřující. U takto rozsáhlých kauz se dá předpokládat, že stíhání může trvat dlouho, než se povede rozplést všechny toky peněz a osobní zodpovědnost obžalovaných. Koneckonců měli možnost obrátit se i na Evropský soud pro lidská práva, pokud by se jim zdálo stíhání dlouhé. Jenže to neudělali, protože věděli, že jejich šance na úspěch by byla velmi malá. A možná i věděli, že jim Václav Klaus nejen odpustí stíhání, ale jako dárek na rozloučenou jim ještě zlegalizuje výnosy z trestné činnosti. Uprchlík, který se náhodou vrátí do ČR, aby ho Policie zatkla před Novým rokem? Tomu někdo věří? Kdyby se nechtěl nechat zatknout, jistě by našel mnoho způsobů, jak se vrátit do vlasti nepozorovaně. Přistání na mezinárodním letišti k těmto způsobům nepatří. 

   Rozsah abolice nemá v civilizovaném světě obdoby. Nikde na světě si nikdo něco takového ještě nedovolil. Došlo k zásadnímu podkopání principů právního státu a narušení dělby moci mezi moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Důsledkem zastavení trestních stíhání je poškození lidských práv tisíců obětí trestných činů, včetně práva vlastnického, práva na rovnost před zákonem, práva na spravedlivý proces a naprosté podlomení důvěry občanů v právní stát a spravedlnost. Kancelář prezidenta dodnes tají jména osob, které vypracovaly amnestii. Ve výroční zprávě BIS za rok 2011 se píše, že dochází "k narušování legality výkonu státní moci a legitimity rozhodování státních orgánů. Takové případy přispívaly k podrývání důvěry občanů ve veřejné instituce, což v konečném důsledku ohrožuje samy demokratické základy právního státu." Žít Česko.

   Jaký je smysl žaloby na prezidenta? Vždyť se ho stejně nepodaří odvolat do konce jeho funkčního období. Důvody, proč se snažit, jsou dva. Zaprvé by případným odsouzením Klaus přišel o právo ucházet se o prezidentský úřad. Pokud si nový prezident běžně bude chodit pro popelníček hlavou napřed, můžeme mít nové volby velmi brzo. Že by Klaus přišel o prezidentský důchod by ho jistě tolik nebolelo, tudíž to nelze počítat za důvod. Ikdyž jistou satisfakcí by to mohlo být. Druhý důvod je stanovení precedentu, že něco takového si nikdo dovolit nesmí. Je třeba jasně říci, že prezident nestojí nad demokratickým systémem jako absolutní vládce. Je třeba obnovit víru občanů v právní stát. Jediný, kdo to teď může zařídit, jsou senátoři. A když je někdo jedinej, tak to prostě musí udělat. Teď se píší dějiny. Bude se na dnešní senátory vzpomínat jako na podržtašky, kteří mohli něco udělat a neudělali?